Úryvky z dětských spisů jsou dalším potvrzením toho, že politika jako fenomén, který určuje realitu života, ovlivňuje módu.
Pravda, módu minulých generací vnímáme my i naše děti prizmatem současnosti.
Pro autory následujících řádků, kteří se narodili v roce 1991, je „Sovětský svaz“ již příběhem, který napsali na základě příběhů svých prarodičů a rodičů.
"Když byl svaz SSSR, lidé nevěnovali pozornost oblečení. Neoblékali se tak dobře. Muži byli oblečeni v galošách, vycpané bundě, lehké čepici a rukavicích, když pracujete. A ženy si oblékají sako , rukavice, šátek na hlavě (aby nebyla vidět hlava) - a také v galoších. Takové oblečení bylo nejpohodlnější do práce." (Vadim Khudyakov)
"SSSR měl červenou vlajku, takže červená byla v módě. Červená znamenala krev, která musela být prolita, když jste tvrdě pracovali. Děti nosily červené kravaty, ženy nosily o prázdninách vždy nosili červené šaty, auta byla červená, v domech byly červené tapety." (Jméno přeškrtnuto.)
"Všichni lidé se oblékali stejně. Byla tam uniforma. Děti tehdy nosily uniformy: dívky měly tmavě hnědé sukně, halenky a červené kravaty a chlapci tmavé kalhoty, bílé košile a také červené kravaty." (Jméno přeškrtnuté.)
"Od raného věku bylo sovětským dětem řečeno, že by měly studovat a pracovat, ale vůbec si nepotřebovaly hrát. A děti si nehrály, ale pouze se učily a pracovaly. Všechny děti byly oblečeny ve stejném oblečení." ... I když v zásadě se mi zdá, že tato studna ... V SSSR byly velmi utlačované děti. (Julia Ostroushko)
"Děti se tehdy velmi špatně oblékaly a sotva dostaly peníze na to, aby se uživily."
(Igor Melničenko)
"Říkají, že se SSSR zhroutil a už neexistuje. Ale já tomu úplně nevěřím. Možná tato země ještě existuje? Lidé tam pracují, 1. máj se slaví každý rok..." (Sveta Kamynina)